Je 16.června, 7
hodin ráno a u soudu v Ústí nad Labem, se sdružuje hlouček 8
cyklistů, kteří jsou odhodláni vydat se vstříc letošnímu vrcholu
Ještědu 1012m. Jedeme opět za podpory Dany a Anežky Finků, které
byly u toho, když Milan opět tuto akci vykřesal a znova
rozjezdil. Vždyť byla by to škoda, v našem oddílu kdysi měla
velkou popularitu a odjelo se více, jak 20 ročníků. Po chvíli
odmlky Milan Fink znovu za podpory své rodiny, tuto akci znova
rozjezdil. Bohužel už pár let naše trápení sleduje shůry ale
děvčata nás rok co rok ženou na hranici naší výkonnosti. Počasí
na startu ideální, cyklistické. Sluncem zalité ráno, bez čmouhy
na obloze a předpověď příjemných 20*C. Další významná a příjemná
změna na startu, je po dlouhé době přihlášená žena na startu,
Terka, která sice po předchozí domluvě s DAF, pojede "jen" do
oběda, protože to chce nejdříve vyzkoušet. Start, všichni mladší
za to vzali a do Děčína se jede úprk. Ďábel jede hlavou, tak
toto tempo neakceptuje. Plácám se někde na chvostě a protože mám
letos nejslabší přípravu, tak mi to vyhovuje. Vím, že letos to
bude bolet, protože z Děčína, přes Srbskou Kamenici, Českou
Kamenici, stále mírně stoupáme skoro 30 km dále přes Kytlici až
do Lužických hor, pod vrchol Luže do Horní Světlé. Stoupání
nekonečné ale údolím Kytlice nádherné a na jeho horizontu máme
něco kolem 60km. Následuje odpočinkový sjezd do Jablonného v
Podještědí, jedno pivko a vidina zatím pozvolného stoupání pod
skutečný ostrý nástup do Křižanova. Teplota se zvedá, tepy také
a v Křižanově se oddělují zrna od plev. Za zrna nemohu dále psát
ale za plevy popíšu, co si ještě jsem schopen pamatovat. Bolelo
to. Vedro. Stoupám, Terka mě opustila v momentu, kdy jsem fotil
Ještěd, po vzoru, když nemůžeš tak fotíš, nebo se vyprazdňuješ,
a stoupám spolu s Pepou a Pavlem. Výpřež. Nikdy jsem tam
nezastavil, tak proč by to nemohlo být poprvé? Plzeň prý pomáhá
a musím říct, že jsem tak nějak, než jindy, dal ten vrchol lépe.
Na vrcholu kromě hodně lidí i nádherně vyfoukané obzory a zrna,
která tam postávala již hodnou dobu, tak nějak chladla.
Zamýšleli jsme společné foto i s Ďáblem ale celou cestu
WhatsAppoval, že to není závod a jede na pohodu. Sjíždíme dolů,
Ďábla míjíme kousek pod vrcholem a přes Osečnou míříme do Hamru
na Jezeře na oběd. Vedro. Z oběda přes Zákupy, Zahrádky do
Úštěka jedou zrna i plevy chvíli spolu, chvíli roztaženy na
stovky metrů. Každý bojuje za sebe. Úštěk, zde byla trasa
plánovaná na Levín. Já, Pepa a Pavel odmítáme a necháváme ji
mladším. Dan se zde odpojuje a míří směr LTM a Velemín a plevy
jedou klasiku po hlavní na Lovečkovice. Zde se odpoutává i
Litoměřičák Pavel Štefanik a pádí dolů do LTm. Cíl Koruna Svádov. Z
naší rebelující trojky se odpoutává Pavel Vořech a směruje TP.
Nezávidíme a směřujeme do Koruny. Po chvíli doráží zrna: Vlady
Černěcký a Ondra Hamala. Oba nás ujišťují, že někdo na ně
hulákal z hospody v Levíně. Nastává překvapení. Do vrátek letní
zahrady vstupuje Mapař, se slovy: " Kluci slyšeli jste mě v
Levíně?". Říkám mu, trasu jste sice s Danou naplánovali hezkou
ale náročnou a pak si nejel. Nejel odvětil, protože byl za
rodinou v Klatovech. Tak jsem vás dnes z Klatov přijel podpořit
na Levín. Mám také 210km. Vše je za námi. Plevy se dávají déle
dohromady a velké poděkování do vozu DAF, tentokráte to bylo
spíše o velké podpoře. Každý rok říkám, že byl můj poslední ale
vždy se nechám nachytat. Tak příště?? Jo a myslím, že Milan by
měl radost
